sobota 17. ledna 2015

Bez kontextu

Osvědčená, bezproblémová metoda. Každý se na to vymlouvá. Starý, ale spolehlivý trik.

Vytržení z kontextu. Znáte něco obehranějšího?


Pokud očekáváte, že se váš ideový protivník právem ohradí proti vytržení svých slov z kontextu a nasměrování významu jinam, než bylo původně zamýšleno, klidně tuto taktiku použijte. Věřte, že ohrazením poškodí jen sebe. Vymlouvá se přece, to víme, to známe.


Uplatněním tohoto pravidla nikdy nic nezkazíte.


Řídí se jim v těchto dnech prakticky všechna celostátní média v čele s veřejnoprávní Českou televizí.


Soustředěná palba na prezidenta Zemana, kterak svým výrokem o hranicích tzv. inkluzivního školství uškodil všem hendikepovaným dětem, k tomu ilustrační záběry hezkých dětí na vozíku a rozhořčené hlasy zastánců sloučení základních a praktických (dříve "zvláštních"  škol)...


Příklad pěkně analyzoval tento bloger z portálu iDnes.cz:

http://nozicka.blog.idnes.cz/c/444122/Zemanuv-vyrok-o-inkluzi-klasicka-ukazka-manipulace-medii.html

Povšimněme si zejména:


1. Že v citovaném výroku:


"Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity.

Dětská krutost je jedna z nejstrašnějších, dětská krutost zvaná šikana je možná ještě horší než krutost dospělých. Když jsou tyto děti takzvaně integrovány, když dochází k takzvané inkluzi, tak jsou oběťmi pohrdání, šikany a tak dále. Hrozně miluju multikulturalismus, já si myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice.

Jsem proti inkluzi a vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne. Z hlediska duševní pohody těch dětí je daleko lepší, když budou existovat…ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující než předchozí známý název. Takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu."

(Citováno z http://zpravy.aktualne.cz/domaci/prehledne-co-rekl-prezident-zeman-o-inkluzi-handicapovanych/r~c7abbd569d6311e4833a0025900fea04/)

chybí specifikace otázky - vymezení tematického rámce otázky a odpovědi. Autorům podobných "zpráv" se zjevně nehodila. Až po určitém pátrání a dotazování účastníků debaty se ukázalo, že otázka směřovala ke vhodnosti rušení praktických škol a převádění jejich žáků do běžných základních škol, což rozhodně není otázka s jedinou správnou odpovědí, nýbrž podnět k docela náročné debatě.


2, Jak si prezident v citlivějších oblastech dává pozor na společensky korektní vyjadřování tak, aby nebyl jeho výrok obrácen a zneužit proti němu. Mentálně postižené, retardované a hůře vzdělavatelé děti (tj. ty, které navštěvovaly praktické/zvláštní školy) označuje nezraňujícím a obecným způsobem jako "děti, které jsou určitým způsobem hendikepovány". Jeho přehnané snahy o společenskou korektnost zneužívají média typu Česká televize a snaží se ve svých reportážích, debatách a zejména v obrazových podkresech vytvořit dojem, že mluvil o hendikepovaných dětech obecně. Nezmiňují = snaží se uvést do pozadí slova "určitým způsobem"


3. Jak má toto podpásové provedení přece jen jednu slabinu - při osekávání kontextu nebylo možné odstranit vše - pozůstatek tematického rámce přece jen zůstává ve zmínce o tzv. "praktické třídě". To byla zřejmě nápověda, která vedla k dodatečnému dotazování politiků a blogerů na znění původní otázky.Pokud by tato část byla vystřižena, bylo by to už příliš nápadné, Proto tato "nedůslednost" a prozrazení manipulace.


4. Jak dobře tato generalizace zafungovala a jak rychle přerostla v obří kampaň plnou emocí, odsudků a rozsudků (zejm. tzv. "odborníků").


Poučení pro čtenáře těchto řádků zní: Nemusíte rovnou posouvat význam, když stačí něco málo zatajit a generalizovat reakci na původně nezamýšlenou část populace, tématu, atd.


Zajímavá byla i dosavadní ne-reakce prezidenta. V dané situaci se ocitl v situaci dvojné vazby, v níž neexistuje dobré řešení. Ať by bylo jakékoliv, bylo by bráno přinejmenším jako pitvání v nepodařeném výroku nedůstojné prezidenta republiky. Co víc si přát?


pondělí 12. ledna 2015

Pozvánka jako zpráva, zpráva jako pozvánka

Nejste si v roli objektivního novináře či zpravodaj jist/-a, jestli se politická či lobbistická akce pořádaná ve vašem zájmu setká s úspěchem? Obáváte se o počet aktivistů a demonstrantů? Potřebujete mít na své straně "hlas veřejnosti" jako klíčový argument?

Upozorňujte na akci předem, kdykoliv a kdekoliv je to jen možné. Informujte zdánlivě nestranným tónem a uvádějte detaily akce. Místo, čas, potřebné vybavení. Inzerujte, verbujte, lákejte. Klidně každou půlhodinu. Máte-li pod palcem veřejnoprávní média, jste ve zcela ideální pozici a situaci. Využijte toho.

Odměnou vám bude plné náměstí aktivních, emočně vhodně naladěných jedinců, kteří, dojati podobným naladěním ostatních a přesvědčeni o své pravdě, zareagují požadovaným způsobem. Zahrozí  domnělému nepříteli, vytáhnou červenou kartu, hodí vejcem apod.

Výhodou taktiky je přesvědčení účastníků o dobrovolnosti vlastní účasti a aktivity, upevnění původně mírnějšího postoje po vyvinutí vlastní aktivity apod. I účastník, kterého vaše nepřímá pozvánka přilákala původně z nepolitických důvodů (zvědavost, touha být viděn v televizi, touha zažít dobrodružství, šance být u skandálu apod.) bude totiž v průběhu akce vlivem davu

1. utvrzena ve správnosti a výlučnosti svých postojů
2. radikalizována vlivem jevu skupinové polarizace.

Své o tom ví například Česká televize při lidském honu na bývalého předsedu ČSSD J.Paroubka, jihočeskou krajskou zastupitelku V.Baborovou nebo současného prezidenta M.Zemana.

Výhody techniky: Technika vycházející z techniky Self-fulfilling prophecy může působit velmi nenápadně, takže může být pro postiženého relativně obtížné najít proti ní obranu. Nehrozí ani větší profesionální diskreditace autora "zprávy", protože ten se vždy může hájit tím, že byl přesvědčen o veřejném zájmu na podrobnosti a uvedl např. i zdroj.

Nevýhody techniky: Jako méně nápadná manipulační technika klade větší nároky na absenci etiky a etických zábran autora "zprávy".

Na efektivitu techniky spoléhá například reportér České televize Erik Knajfl v této "zprávě (čas 17:05 záznamu).  Všimněte si zejména nelogického zmínění potřebné  materiální výbavy demonstrujících v podobě červené karty. Rozdávání karet přímo na místě se totiž na minulé demonstraci (17.11.2014) neosvědčilo a vedlo k mnoha spekulacím o pořadateli nátlakové demonstrace.

Ač tentokrát opakovaná pozvánka na akci neměla velký úspěch, zůstává nepochybně jednou z částí vytrvalejšího a osobního tlaku na prezidenta. Déledobá strategie totiž vychází z poznatku, že dlouhodobý stres vede k chybám ve výrocích, úsudcích a rozhodnutích. Stačí další stresor až dva, momentálně větší citlivost osoby, která je terčem honu a-... Stokrát nic umoří kohokoliv.



pátek 21. března 2014

Krizová komunikace

Někdy se prostě nedaří. Manipulace je prohlédnuta, grafik je po ignorant, výstupní kontrola zaspala, jste nachytáni na hruškách. Co teď?

Nejspíše využijete techniky "přeznačkování" a odvedení pozornosti. V příštích hodinách "horké fáze" po odhalení budete nepochybně přeznačkovávat a odvádět až do roztrhání těla.

Elegantní ukázku přeznačkování a kamufláže průšvihu v rámci krizové komunikace plus důkaz, že "Všechno zlé je k něčemu dobré" a "Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr", přináší týdeník Respekt.

Po odhalení, že redakce Respektu je přesvědčena, že Slovensko sousedí na jihu s Rumunskem, Respekt hbitě nahradil první verzi obálky druhou a zanedlouho svůj e-editorial naplnil sebeoslavnou "analýzou" plnou zajímavých grafů dokazujících jaký ohlas obálka na internetu způsobila.

Viz: Sikorski na obálce Respektu bodoval.

Kouzelné ovšem je, že o společné hranici Slovenska a Rumunska nenajdeme v "analytickém" článku ani slovo.

Pro případné šťouraly je přitom v článku připravena fotografie původní verze obálky. Jsme přece vzorem otevřenosti, nic nezamlčujeme a jen tak mimochodem, alibi se hodí vždy.

Tak pracuje mistr svého oboru.
Blahopřejeme k ukázkovému příkladu!


středa 15. ledna 2014

Přesilovka aneb všichni na jednoho

Řešíte závažné téma, které je potřeba prodiskutovat? Potřebujete vytvořit alespoň navenek zdání (alibi), že byla věc řádně prodiskutována?

Je uspořádání debaty ve vašich rukou? Připravujete ji? Moderujete ji?

Udělte si právo na přesilovou hru.

Pozvěte dva zastánce svého názoru, sem tam jim nahrávejte a skrytě sekundujte. Pozorujte, jak se váš názorový oponent smaží ve vlastní šťávě. Dobře mu tak. Pokud souhlasil s účastí ve frašce, plně si svůj fraškovitý výsledek zaslouží.

Divák/posluchač/čtenář neodpouští.
Divák/posluchač/čtenář neodečítá vliv nespravedlivého uspořádání.
Divák/posluchač/čtenář vidí jen slabého a trápícího se zoufalce. Slabou osobnost.

Příklady použití:

Běžně je toto uspořádání k vidění ve veřejnoprávní České televizi.

Zde (14. 1. 2014, v záznamu od času 10:20) podobně rovnoprávnou debatu o obecném referendu pevnou rukou vede Lukáš Dolanský:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/

Dokonalým příkladem byly debaty o instalaci cizí vojenské základny s výkonným radarem v ČR.

A početních přesilovek si běžně a pravidelně užívají politici pravice téměř ve všech českých médiích.






pondělí 13. ledna 2014

Vyobcování, útok na jádro osobnosti, společenská likvidace, mediální lynč

Vyobcování je nejsilnější nástroj skupiny k vynucení konformity a poslušnosti.

"Institut" starý jako lidstvo samo. Spolehlivý, emočně nesmírně silně nabitý.

Tak proč jej sem tam nevyužít?

Dejme tomu, že v klání o prezidentský úřad nevyhrál váš favorit. Nebo je politicky úspěšný váš názorový oponent.

Co v roli novináře / redaktora / moderátora uděláte? Smíříte se s tím? Nebo mu řádně zatopíte?

Tak tedy jdeme na to.

Základem techniky je tento postup:

a) Zdůrazňování nepřijatelnosti člověka jako individua. Vše musí být důsledně odmítáno: jeho názory, postoje, chování, podaná ruka, nabídka smíru, vzhled a dokonce i věci, které by si jen "mohl myslet".

b)  Prezentace nepřijatelnosti dané osobnosti "jako člověka" se opakovaně vyjádří řada celebrit a autorit univerzálních nebo (tematicky i geograficky) lokálních.

c) Jsou uváděny příklady nelidského chování (výhodou jsou přímo extrémní a bizarní skutky, byť se jich dotyčný nedopustil). Pokud máme dobře našlápnuto a hon dopadne dobře, nikdo nás za pomluvu žalovat nebude. Na podobné maličkosti mu rozhodně nezbudou síly. Důležité je, že se jich dotyčný "teoreticky dopustit mohl".

d) Jede dotyčný na oficiální návštěvu kraje, instituce? Odjíždí do civilizace? Vytvoříme zdání, že nikde není vítán. Všude najdeme jeho odpůrce. Je jím jediný místní podivín? Je jím osoba ve střetu zájmů? Uveďme, že jde o příklad zástupů odpůrců. Dejme této osobě dostatečný prostor a zevrubně s ním rozeberme jeho "argumenty". Dejme jí prostor v mnoha titulech najednou - v tištěných i elektronických médiích. Najednou a synchronizovaně. Kupodivu to působí jako smršť podobných názorů. Efekt pouhého vystavení funguje.

Výhody techniky:

Jde o techniku silnou až zničující. S trvalými účinky.

Nevýhody techniky:

Z podstaty věci jde o techniku primitivní a brutální. Pokud ji použijete, odhalujete spíše sebe a svou faktickou nemohoucnost. Dáváte najevo, že jste ztratil/-a i nejmenší morální zábrany. Někdo by vás dokonce mohl označit za profesionální odpad.

To nás ovšem nemůže odradit. Pokud už jsme k této technice přistoupili, nejspíše nemáme co ztratit. Argumenty nezabírají, chybí fakta, logika skřípe. Nezbývá, než se pokusit o útok na jádro, podstatu člověka a jeho člověčenství.

Když vyšší moc dá, podaří se nám čtenáře / diváky / posluchače vybudit k učení nápodobou a patřičné konformitě. Na začátku jen ty, vzhlížející k (např. novinářské) autoritě, ti pak ovlivní ostatní.

Vzbudíme dojem, že je dotyčný vy-ob-co-ván. Že zastat se jej je nemravné a pohoršující.

Nejvyšší metou je pochopitelně vyobcování skutečné, nicméně to bývá velmi obtížné, protože se vždy nakonec najdou nějací ti kazisvěti, kteří dotyčného mají rádi. Třeba jako otce, nebo manžela.

Existují údajně případy, kdy se oběti zřekl i někdo z blízkého příbuzenstva, nám však většinou postačí i pouhé zostuzení a dostatečná společenská distance.

Pro koho/co je technika vhodná:

Viz výše. Pro mediální pracovníky, kteří už nemají co ztratit. Pro ty, kdo jsou argumentačně zahnáni do kouta, ale mají volný přístup do médií. Nebo naopak, pro toho, kdo si momentálně užívá totální až totalitní převahy. 

Pro koho/co technika vhodná není:

Pro toho, kdo má alespoň zbytky sebeúcty. Pro toho, kdo se obává (mimochodem oprávněně), že se zanedlouho může sám stát obětí stejného tažení.

S čím je vhodné techniku kombinovat:

Vhodné je toto doprovodné opatření, užití formálních znaků "zprávy" a ukrytí vlastní identity. V nouzi alespoň pod značkou.

Ukázky techniky:

V českém polistopadovém prostředí byli mediálnímu lynči dosud podrobeni J.Paroubek, D.Rath a M.Zeman. Kampaň proti poslednímu jmenovanému vrcholí v těchto dnech. Viz:

"Čáslavská na nominaci olympioniků na Hrad nedorazí, kvůli prezidentovi"
http://oh.idnes.cz/caslavska-se-nezucastni-olympijskeho-plena-na-hrade-fy6-/zoh-soci-2014.aspx?c=A140113_194133_zoh-soci-2014_rou
(Pozn. V.Čáslavská se silně osobně angažovala ve prospěch prezidentského protikandidáta.
Pod značkami se skrývají autoři Jiří Jakoubek a Tomáš Macek.)

"Zastupitel protestuje proti poměrům, odmítl se sejít s prezidentem"
http://vary.idnes.cz/jiri-kotek-odmitl-pozvani-na-schuzku-s-prezidentem-fxk-/vary-zpravy.aspx?c=A140113_104901_vary-zpravy_pl
(Pod značkou se skrývá autorka Jana Plechatá.)





čtvrtek 19. prosince 2013

"Stále více!" "Stále častěji!" - stupňování a falešné trendy

Potřebujete-li vytvořit zdání, že jednotlivá, izolovaná,  událost je součástí určitého trendu a nemáte k dispozici (= jste líní vyhledat) vhodný kontext, můžete osvědčeného jednoduchého triku.

Dvě kouzelná slůvka vše vyřeší za vás.

Úvod: "Stále častěji...", popř. ve variantě: "Stále více..."navodí žádoucí dojem a navíc vhodně podpoří dramatické vyznění příspěvku.

Trik je oblíben zejména v reportážích ve "zpravodajství" komerčních televizí. Jednu dobu těmito slovy začínaly nebo byly uváděny "zpravodajské" reportáže dokonce každodenně.

Obáváte se nařčení z neoprávněné generalizace?

Můžete zůstat klidní. Nikdo nemůže klást na novináře, reportéry a moderátory stejné nároky jako na vědce. To dá rozum.

Data? Statistiky? Grafy? K smíchu. Lidé mají na podobné drobnosti stále méně času a stále více jsou nuceni důvěřovat těm, kdo jim data správně analyzují a interpretují. Tedy nám.

Příklady? https://www.google.cz/search?q=st%C3%A1le+%C4%8Dast%C4%9Bji  :-)
https://www.google.cz/search?q=st%C3%A1le+%C4%8Dast%C4%9Bji#q=st%C3%A1le+v%C3%ADce :-)

Fráze bývá využívána i pro zdůvodňování PR sdělení. Např. tento článek:
http://www.novinky.cz/kariera/322498-lide-planuji-o-vanocnich-svatcich-pracovat.html
se tváří jako odhalení nového trendu, ve skutečnosti ale není jeho cílem nic jiného, než skrytě-reklamním způsobem sdělit čtenáři že:

1. existuje potenciální - blíže nespecifikovaná hrozba úniku dat (bojte se)
2. pro niž má připraveno řešení firma S..... T........... (vrátíme vám klidné spaní)

Výhody techniky:

Lidé ji většinou mají rádi. Nevadí jim. Dodává jim naději, že jsou svědky něčeho výjimečného.

Nevýhody techniky:
Technika není vhodná pro publikum vyhledávající spíše střízlivé, bezemoční podání událostí.
Technika není vhodná pro lidi citlivé až přecitlivělé na/vůči PR techniky/-ám.

Pro koho/co je technika vhodná:

Pro stále více lidí při stále více příležitostech.



středa 18. prosince 2013

Časová koincidence a drobný až nepatrný významový posun (zdánlivá korelace)

Nevyvíjí-li se událostmi žádoucím směrem samy, vždy se jim dá pomoci drobným posunem významu zprávy. Drobný až nepatrný "spin" není nikdy na závadu.

Znáte-li své čtenáře dobře a můžete se spolehnout na jejich nepozornost, můžete použít i brutálnější posun. Vždy to nakonec může vypadat jako prostá nedbalost. A na nedbalého novináře se vlastně téměř nelze zlobit, to se ví.

Krásný a ukázkový případ této manipulační techniky předvedl Jan Gazdík na serveru Aktuálně.

Dejme tomu, že nějaký fanatický hoteliér/-ka štve - slovy zákona - "proti skupině obyvatel" a nepokrytě ji diskriminuje dražším ceníkem služeb. Policie začne věc vyšetřovat a...

Proč nevyužít nezvyklé situace k nasazení psí hlavy svému neoblíbenému politikovi - v tomto případě prezidentovi České republiky? Stačí zaměnit dvě události, které se udály ve stejné době:

1. Hoteliér/-ka dává najevo, že prezidenta nechce obsloužit.
2. Hoteliér/-ka inzeruje levnější ceny pro stoupence pravice a dražší pro ostatní potenciální zákazníky.

A je hotovo. Většina lidí si nevšimne že jste jako podnět k vyšetřování zaměnil/-a událost 1 za událost 2. Nějaký ten šťoura v diskusi stejně nikoho neovlivní.

Viz:
"Penzion, kde odmítli prezidenta Zemana, řeší policie"
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=797726

Jan Gazdík je mistr svého oboru.


pátek 8. listopadu 2013

Kdo za to může? (Atribuční procesy)

Pokud na někoho pořádáte osobní štvanici, nesmíte dopustit, aby veřejnost usoudila, že tvůrcem honu jste vy.

Proto je vhodné vysvětlit ctěným čtenářům, posluchačům a divákům, že viníkem svého neštěstí je/byl (u)štvaný jen a jen sám.

Využijete tak přirozené tendence lidí přisuzovat věcem nějakou smysluplnou příčinu - vnější nebo vnitřní.

Výsledkem honu musí být vždy přesvědčení, že příčina je dána osobností a nešťastným jednáním oběti (= interní atribuce příčin).

Nevydržel/-a nápor každodenního přísunu negativních zpráv, pomluv, spekulací a osobních ataků?

Zkolaboval/-a psychicky, zdravotně? Rozpadl se mu/jí osobní život? Udělal velkou strategickou chybu?

Může si za to jen a jen sám. Je/byl prostě takový...


Výhody techniky: 

Techniku je možné využít zejména ve společenské atmosféře, která (už) příliš nepočítá s morálními zásadami a pokud veřejnost svou pasivitou připouští hony na osobu. Je použitelná ve vypjatých situacích a tam, kde je společnost výrazněji rozdělena na fanoušky a odpůrce osoby / osobnosti. Nejefektivnější je v situacích, "kdy už se může vše", tj. nehrozí příliš kritika slušných lidí, popř. i komentátorů - "estétů" a "pozérů".

Nevýhody a omezení techniky:

Technika musí pracovat minimálně s polopravdami. Jádro musí být ověřitelné a uvěřitelné. Je vhodná zásoba fanoušků, kteří pomohou vaši interpretaci příčin rozšířit. Na místě je rychlá reakce, bez zbytečné prodlevy. Důležité je tedy načasování techniky.

Vhodné je předchozí dehumanizování oběti. Emoce, empatie a lidské pochopení jsou záhubou techniky. Hlavní je heslo: "Oběť ani není člověk."


Při jakých příležitostech techniku využít:

Technika je vhodná pro průběžné rekapitulace - v mezifázích osobní antikampaně a v jejím závěru. Z podstaty věci je uplatnitelná zejména po výraznější chybě nebo selhání pronásledované osoby, kdy je nutné označit viníka. Nelze dopustit, aby si příčinu selhání / chyby čtenář, posluchač, divák vyložil nesprávně, natož aby začal oběť štvanice litovat.

Pokud při tom všem dokážete sami zůstat stranou - jako autoři tohoto nadpisu a výběru (Natália Vítková a Čeněk Třeček):

http://zpravy.idnes.cz/ma-mit-prezident-uctu-0t5-/domaci.aspx?c=A131107_151405_domaci_nat

- tím lépe! Nejlepší útok je ze zákrytu!

P.S: Povšimněte si rozdílu mezi původním nadpisem ve webové adrese a současnou verzí ("Zeman sklízí, co sám zasel, míní osobnosti o respektu k prezidentovi").







úterý 29. října 2013

Podezření (Projekce, priming, mentální nastavení)

Pokud potřebujete rychle a za každou cenu poškodit svého politického protivníka, ale nemáte v rukou žádné fakta, která by prokazovala prohnilost jeho charakteru, pořád ještě můžete využít fantazie a emočního náboje fantazijních představ ctěného čtenáře, diváka, voliče.

Takové podezření má doslova sílu tankové divize.

Vyvoláním správného podezření lze za příznivých okolností dosáhnout téměř stejného účinku jako odhalením provinění.

Proč čekat, až se náš politický protivník dopustí něčeho odsouzeníhodného a proč riskovat, že se toho nakonec nedopustí?

Stačí přece podsunout samotné podezření a nechat ho působit. Hlodat.

Lidé, kteří pojmou podezření, si brzy začnou všímat věcí, kterých by si dříve nevšimli (priming). I drobných náznaků, které musí interpretovat tím správným způsobem (mentální nastavení). "Správný způsob" jim samozřejmě na stříbrném podnosu přineseme sami.

Není manipulovatelnějšího čtenáře, diváka, voliče,... než obávajícího se čtenáře, diváka, voliče,...

Pokud zasejete do skupiny lidí vzájemnou nedůvěru a podezřívavost, zaručeně ji rozštěpíte. Každý do každého promítá své niterné obavy a představy hrozeb (= projekce) dokud se vztahy dokonale nerozklíží.

Rozeštvávat, "poštívat", nenechat vydechnout, zabránit racionálnímu zpracování argumentů u příjemce, vyvolávat nejistotu a nejasné obavy. To je zaručená cesta k úspěchu.

Výhody techniky: 

Jde o techniku nenápadnou a použitelnou za všech okolností. Někdy stačí i drobné poznámky, náznaky a neverbální projevy, které zpochybní dosavadní jistotu příjemce zprávy. Jde o snadný způsob budování předsudku.

Nevýhody techniky:

Může být časově náročná, pokud má být její účinek dlouhodobý. S opakováním ovšem roste i riziko odhalení. V případě opravdové důvěry příjemce může být dokonce kontraproduktivní. Lidé nemají rádi, když jim někdo zpochybňuje objekt své víry či důvěry. Nejtvárnějším materiálem jsou lidé dezorientovaní, pochybující ("přesně to jsem si myslel"), kritičtí, věřící jen vlažně.

Při jakých příležitostech techniku využít:

Využití techniky je téměř neomezené. Od rodinných záležitostí po nejvyšší politickou úroveň.

S oblibou ji využívá např. moderátorská hvězda České televize Václav Moravec.

Pokud např. prezident zatím neměl šanci uplatnit své prezidentské kompetence při vyjednávání o nové vládě a nelze jej tedy v tomto směru diskreditovat, pořád ještě je možné vytasit se při rozhovoru s ním s průzkumem, v němž jakýsi statistický vzorek údajně nevěří, že prezident bude jednat konstruktivně a v zájmu státu.

Semínko pochybností bylo zasazeno a záhy začíná bobtnat a klíčit. Od této chvíle budou veškeré prezidentovy kroky posuzovány s podezřením.

Přiznejte si: pokud byste se nějakým zázrak stal/-a prezidentem, chtěl/-a byste být takto předem odsouzen/-a již před svým prvním krokem?

A pokud budete činit kroky, které mívají na nejvyšší politické úrovni nejednoznačný význam, jak asi budou vnímány veřejností?

středa 5. září 2012

Konotativní význam slova + asociace ("Boss")

Pokud jste se v dobách minulých chtěli zavděčit svému šéfredaktorovi, Straně, vládě a nerozbornému svazku zemí pod laskavým vedením Sovětského svazu, měli jste k dispozici řadu jednoduchých triků, jak na to.

Dejme tomu, že máte například v úmyslu dát najevo patřičný kritický odstup od odporného kapitalisty. 

Toho lze dosáhnout poměrně jednoduše. Existuje přece koncentrát toho nejodpornějšího. Archetyp Zlouna s doutníkem v koutku úst. Slovo, při němž se vám okamžitě vybaví představa naducaných tváří líného chlapa, který nedokáže, než týt z práce druhých. Je to...

"BOSS".

Tedy, myšleno "kapitalistický boss". Zvíře. Mafián. Opovrženíhodný typ.

Co ovšem v podobné situaci dělat dnes? Žebříček nadřízených, šéfredaktorem počínaje, očekává vyhraněný názor a patřičný kritický odstup od nepohodlných, ale v dobách svobodných není možné tlačit na autora článku se seznamem povinného či doporučeného výraziva. Kdyby ten zloduch alespoň něco hrozného provedl, pak bychom prostě jen uplatnili obvyklý princip asociace. Ale takto? Co si má počít nebohý autor v nové, svobodné době?

Inu, pořád ještě může využít potenciál konotativního významu slova...

Nebohý se zamyslí, odloží okousanou tužku a na klávesnici rozvážně vyťuká:

"Odborářský boss ..." ("Boss ČSSD...", popř. analogické varianty)

Chvíli si výtvor se zalíbením prohlíží.

Pořád to funguje.

Osvědčené originální řešení nám přináší celá řada redaktorů všech deníků a zpravodajských agentur od tzv. "seriozního tisku" přes šedou zónu a odborné oborové magazíny po čistokrevný politicky angažovaný bulvár. Např. Radek Nohl, Petr Koděra, Tereza Hořínková, Martin Vyleťal a spousta anonymních značek... 

Jmenovaní se ovšem nemusí cítit nijak dotčeni. Bez "bosse" se snad už neobjevuje žádná zmínka o vedoucích činitelech odborů či levice. Princip úporné asociace "Nepohodlný" + "boss" je prostě zavedený a běžný.







Výhody techniky: 
Jde o nenáročnou, spolehlivou techniku vhodnou při mnoha příležitostech.

Nevýhody techniky:
Jde o primitivní, snadno odhalitelnou manipulativní techniku. Při snaze o maskování techniky zpravidla klesá její účinnost.

Při jakých příležitostech techniku využít:
Jde o frekventovanou techniku, vhodné je její užití tam, kde nehrozí připuštění oponentury nebo blízkost člověka s kritickým myšlením. Tj. v českých médiích obecně.