Časování - vyvažování v čase

Duševní vyrovnanost každého mediálního činitele může snad podpořit následující zkušenost:
Jsme-li někdy přinuceni okolnostmi postupovat poněkud "nikoliv nestranně", například vlivem živelných pohrom typu "parlamentní volby", naše pověst nestranného profesionála kvůli takové drobnosti ještě není v ohrožení.

Pokud už se výjimečně provádí výzkumy vyváženosti média, provádí se vždy v určitých časových intervalech. Z toho vyplývá, že našim cílem nebude a nemůže být vyváženost v každém časovém okamžiku, nýbrž vyváženost V TOMTO ČASOVÉM INTERVALU.

Můžeme si tedy s čistým svědomím dovolit uvolnit se a před volbami zafandit z plných plic tomu, kdo to s touto zemí myslí dobře a vláčet bahnem toho, kdo to dozajista myslí jen a pouze zle. Ostatně, upřímnost je stejně nade vše a lhát se nemá, že.

Okamžitě poté, co je rozhodnuto a nás hřeje vědomí, že jsme přispěli svým dílem dobré věci, můžeme opět začít pálit do vlastních řad stejně intenzivně, jako dříve do řad ideového protivníka. Ono to také, jen tak mimochodem, prospívá i čtenosti/sledovanosti/poslechovosti a posiluje to loajalitu dlouhodobých čtenářů/diváků/posluchačů.

Kdyby se tedy časem našel šťoura, který by chtěl zpochybnit naši nestrannost, můžeme okamžitě reagovat výpisem článků kritických k jedné i druhé straně. Frekvence zásahů v daném časovém intervalu bude samozřejmě přibližně stejná. Zkušenost potvrzuje, že šťoura ztrácí vítr z plachet.

Ale šťourové by se stejně raději ani neměli narodit. K čemu jsou vlastně v přírodě dobří šťourové a komáři?

Příkladem metody byl synchronizovaný postup českých médií před volbami v roce 2006. Před volbami se objevovaly téměř výhradně zprávy kritické k ČSSD. Ihned po ustanovení pravicové vlády se začaly objevovat reference o negativních událostech spojených s vládními stranami. Některé z nich ovšem zjevně mohly být publikovány kdykoliv v průběhu předchozího půlroku.